Ach, jaký to kvítek krásný,
Ona jej nosila;
Nad růži ten modrák jasný,
Ona jej ztratila.
Ó jak sladká ta jahoda,
Ona ji podala;
Nad nektar je tato voda,
Ona ji čerpala.
Ach, jak drahý ten šáteček,
Ona jej vroubila;
Nad erby ten dvoulísteček,
Ona jej vyšila.
Nad diplomy to psaníčko,
Ona je napsala;
Nad orací to slovíčko,
Ona je šeptala.
Nad epos je ta písnička,
Ona ji zpívala;
Nade všecko ta tkanička,
Dvé srdcí svázala.