Šeř nanesla se volným krokem večer,
ten vítá dělník jasným okem večer
a ve svědomí cestou svojí čítá,
co milého mu přines’ asi večer,
ty naděje si ve své mysli splítá,
jichž čekal, jen až přijde spásy večer.
Co bouří hlavou sestaralou zmítá,
než prospěch pozná nebo škodu večer,
co bouří, když ho zástup doma vítá,
zda v pláč je pozve nebo k hodu večer!