Je pevných rakví v krámě vždycky dost.
Mrou lidé denně, prodají se všecky
a zase plný krám je – mužský, dětský
tam kolébku si může koupit’ host.
Tam přišel stařec, před zemí se bál –
chtěl rakev pevnou, trvající vždycky –
a mistr chytrý za draho mu dal,
co jiným dával za poplatek lidský.
Ten stařec šel a cestou za své vzal.
Odnesli lidé tělo – pohřben kmet –
dnes juž je tomu mnoho, mnoho let.
Když vykopali včera rakev jeho,
jen v pavučině našli rozpadlého.
Je pevných rakví v krámě vždycky dost.