Klid večera se snáší nad vlnami,
v nich lodička je k schodům připjata
a na lodičce zpěvná ptáčata
si sedla ke snu ve večerní plamy.
Zde stará římsa, nad ní pod lipami
se vznáší prázdná váza šišatá
a vedle v květů vonná tenata
ty, sestro, s mužem usedli jste sami.
Tak na obraze mrtvém k sobě zříte,
v té malířově skryti stafáži,
jak záře v šeru o sobě jen sníte
a sny ty láska v líci odráží –
v té podobizně vidím pocit svatý
a kolem vše, co lásky té jsou šaty.