Nikdy, nikdy! zní to krutě
v tužeb lidských marné trudy,
jako na rakev když dutě
dopadají těžké hrudy...
Světem vzdech a beznaděje
Nikdy, nikdy! trpce kvílí,
ňadry hrůzná bouře chvěje,
duší bol – až někdy zšílí!
Pustou nocí v temnot bludu
lidé bez cíle dál kráčí, –
Nikdy, nikdy! lká pln trudu
Osud jich a oni pláčí...
Svobody zříš úsvit pláti?
Neuvykej tomu štěstí –
vězně nový bol tě schvátí:
Nikdy! pouta pozachřestí...