Skip to content
1874–1940

Poslední píseň.

Julius Alois Koráb

Tak, zvolna všechno, co kdys mi bývalo vzácné a milé, všechno mi sevšední... Co jindy písně v ňadra má schvívalo v zořích i soumraku, v hodinách polední –

nyní mě trýzní jen! Chci, aby zpívalo, srdce však tón zná jen jediný výslední: sklamání výkřik! – To píseň má poslední...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Poslední píseň. · Julius Alois Koráb · Poetry Cove