Skip to content
1874–1940

Popěvek.

Julius Alois Koráb

Proč motýlka rozkoš je krátká tak? Sotva že povzlétne kvítím, vděk křídel jen zlíbá mu slunka zrak a – konec, již loučí se s žitím!

Ach, lidské i lásky krásný sen mlhou se rozplyne ranní: to srdce „jsem šťastno“ si přizná jen a – konec, již bolest je zraní!...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Popěvek. · Julius Alois Koráb · Poetry Cove