Skip to content
1874–1940

Bakchantka dne.

Julius Alois Koráb

Vetkán thyrsem do tvých vlasů zpěv můj perlí stříbro v den, luka slunečná stem hlasů rozechvívá neumdlen.

A ty jásáš v Šílenství tance opojného světla, vinná réva tobě tkví v rukou, nachem líc tvá zkvetla.

A ty neseš v dál mé touhy vírem blahých Rozdnění, kněžko Pana, na kyn pouhý jeho zmíráš v nadšení.

Zpěv můj kolem rozlit zní v tanci opojného jasu, perlí vínem starých dní vetkán thyrsem do tvých vlasů.

Neschvácen a neumdlený rozechvívá slunnou pláň, ořům dne tká růže v třmeny, tobě slastné tuchy v skráň.

Kněžko Pana, dál jej nes, mořem světla nechať hoří – zdráv buď horoucí tvůj běs, víno Lásky divy tvoří!...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Bakchantka dne. · Julius Alois Koráb · Poetry Cove