Skip to content
1883–1951

Zpěv dvanáctý. DOMANI.

Jaroslav Kolman Cassius

„Domani“ značí v italštině „zítra“. Ó, zaklínadlo věčné naděje! Před tebou skládá zbraně Itálie chytrá, neapolského vyjma zloděje.

Rci: domani. – Stín vozky vytrvalý se obelstěn odlepí od tvých pat. Un soldo. – Domani. – Je v prachu ladro malý. Rci „domani“: nemusíš soldo dát.

„Domani“ ukolébá zištnost veturina a v luzný sen v hotelu portýra. „Domani“ k vlasti umění a vína chladnému severu své brány otvírá.

S „domani“ projdeš jako Barbarossa zem k Palermu od modré Bologne. To kámen mudrců, na který vlašská kosa v letošní padla živé saisoně.

„Domani“ zavře na tři zámky kapsu. – „Mosaik schöne?“ – „Danke. Domani“. S „domani“ ocitl se římský obchod na psu. Ó, kruté „domani!“ Vae victis, Romani!

Domani cartoline. – Návštěva Kvirinálu? Domani. – Pst! snad něco pro pány? Domani tutto. Zrak temný vlhne v žalu. Kennst du das Land, ó, signor Domani?

Zda znáš ten kraj, kde zlatý oranž zraje a vavřín zelený kde loubím stoupá výš? Ne domani, ó hosti z laciného kraje, dneska se pije božské krásy číš!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Zpěv dvanáctý. DOMANI. · Jaroslav Kolman Cassius · Poetry Cove