Tak mnohý ví, kdo verše moje čítá,
že návrat jméno mé a celým tajemstvím,
že mým je dětství studánka jen skrytá,
kde pramením i zimním tichem zním.
A jenom já vím, proč se stále vracím
tou starou cestou a přec k cíli blíž,
proč sbírám to, co nenávratně ztrácím
(a ztrácíš vše, když po druhé to zříš)
a jenom já znám zázrak vykoupení
těch svatých ostatků nevinných let,
když vůně růží stoupá z hrobů, z tlení.
To návrat není, jenom zastavení
křížové cesty, zdrávas, zpěv a květ.