Všechny byly dobré jak chleba,
všechny pěkné jak růže květ,
ale když lásky už není třeba,
prázdné je nebe a tichý svět.
Nejmilejší z nich byla ta prvá,
nejkrásnější ta poslední.
Chvíli jen chvíli polibek trvá,
chvíli jen píseň lásky zní.
Všechny úsměvy balšámem voní,
zrazujíce duši nevinou.
Všechny slzy, jež láska roní,
medem se v ústech rozplynou.
Sladce jak vánek v senoseči
voní a dýchá milé dech.
V růžové koupeli láska se léčí
a chladí mladosti horké žeh.
Všechny byly dobré jak chleba,
všechny pěkné jak růže květ,
ale když lásky už není třeba,
zatmí se nebe a černý je svět.
Nejsmutnější z nich byla ta prvá,
nejkrutější ta poslední.
Chvíli jen, chvíli, touha trvá,
na věky píseň pomsty zní.