Ale kam píseň poděla se,
ta první píseň na úsvitě,
ta píseň Osiřelo dítě
se slzou dětskou v dívčím hlase?
Ta píseň, která jako příval
protrhla hráze slz a žalu
v dítěti, že je plno kalu
v kaluži stárnoucího muže?
Kdo to byl, kdo v tobě zpíval
o smrti, o vadnutí růže?
Kde jsi, má chůvo, sama dítě
a vonící jak zrána seno,
kam padlo, z hnízda vyplašeno,
ptáče s pihovatými líčky,
kropenaté jak koroptvičky?
Marie bylo její jméno,
Marie, jméno Bohorodičky.