Krásná ty poselkyně zlého,
tebou byl anděl dětství raněn,
písni! Jak otrávený pramen
tekl jsi loukou srdce mého.
Lásko, jež pustoší jak plamen
a vaří hada jedového
v mléce, pro tebe, mrtvá něho,
lásko, zvonící ostruhami
o palaš krásy, která pádí,
dálky, svádějící, než zradí:
pojeď, ty děvče, pojeď s námi!
Ty svůdný pachu, který mrví
plot se zlatými diviznami,
kuplířský svode nebezpečí,
po prvé pohnul jsi se, meči,
žahadlo, plující v mé krvi.