Skip to content
1883–1951

POVÍDÁM, POVÍDÁM POHÁDKU

Jaroslav Kolman Cassius

Povídám, povídám pohádku dospělému i robátku, Povídám, povídám starou báj, není v ní žádný jinotaj.

Povídám, povídám báj a ta bajka je nezávadná pro znalce i laika, pro republikány i Čehony není v ní mravní úhony.

Povídám, povídám pohádku o jednom chytrém zviřátku, které si potrpí na slepice, však v demokratické republice

nevyslov, nepiš jeho jméno: nesmí být slyšeno ani čteno. Tím velezradě je ulomen hrot. Lištička nemá mužský rod.

Povídám, povídám pohádku z hlavy o lišce, lištičce bez pohlaví: Vařila lištička kašičku na revolučním rendlíčku.

ten pek’, ten jed’ a ten smažil, každý se nějak při tom spražil; ten dostal, ten dostal, tomu se dalo, na maličkého se nedostalo.

Chyba, ten konec zná každé děcko: ten maličký, ten dostal všecko. Povídám, povídám pohádku starému jako robátku,

Jak Petrovští zplakali nad zviřátky, (nečti mé robátko mezi řádky!) jak lupiči se o kořist dělí a oknem se dívá kozel smělý

a jak ten kozel rohatý zlodějům šlape na paty. Povídám, povídám starou fámu o vlku, který spolk’ starou dámu,

Červené Karkulky babičku, o velikém zajíčku, který v své jamce seděl sám a barevná vajíčka snáší nám,

o princezně, co na hrášku spinká, (o lišácích v ní není zmínka) o princích, kteří přijíždí z dáli, o hloupém Honzovi, mazaném králi,

povídám, povídám místo hádky pohádky. Z pohádky do pohádky. Jak vám, robátka, očička září, pan censor, hle, se kysele tváří.

Což lišák-li to a ne lištička? Což kaše-li to a ne kašička? Což je-li skryt nějaký smysl lstivý za těmi všemi deminutivy?

Všecko je v Čechách šalba a klam, nemáme jednoho přítele tam, i Malý Čtenář dává žáčku do rukou bajku o lišáčku,

všude se něco peče a kutí, ni na Brehma není spolehnutí. Mám nevěřit nebo se oddat víře? Jde o zviřátka? O veliké zvíře?

Všecko je šalba a mam a klam, vyškrtám vám to, vyškrtám! Ach, pane censor, soucit mějte a v pohádkách nám neškrtejte,

nechte maličkých přijít k sobě aspoň v té předvolební době. Po volbách už budeme velcí a z bázlivých se stanou smělci,

pak škrtati se nemusí v pohádkách ani v diskusi. Co s maličkým se potom stalo, o němž jsem vám vypravoval?

Ten maličký, na nějž se nedostalo, ten běžel a běžel a někam se schoval.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
POVÍDÁM, POVÍDÁM POHÁDKU · Jaroslav Kolman Cassius · Poetry Cove