Tvé lehké kroky zlomí každý sen...
rostoucí do věčnosti.
A každý odboj srdce usne mdlý
vysílen vlahou koupelí
tvé přítomnosti.
Tvé lehké kroky uspí každý sen...
A každou myšlenku, již vzácný den
vyláká z božských úlů v pustý sad,
sotvaže na kraj srdce mého slétne
pro chladnou rosu jeho samoty,
tvá hezká ruka do bláta hned smetne...
Tu rosu píti smí jen tvoje rty...
Tvé hezké ruce plaší každý sen...
Vím, umru nespasen
v svém bludném kole,
jež vyšlapaly tvoje tiché kroky.
Nevydá plodů pošlapané pole,
až přijde sklizně den.
Tvé lehké kroky šlapou každý sen...