Dávno zhasla vzpoury záře,
jarem kvetou ruiny:
výstraha pro němé tváře,
co chtí dělat dějiny.
Dětem vypravují matky,
než je pojme spánek sladký,
jak jednou národ celičký
do zajetí pad’ opičky,
že měl krále paličáka
a ministrem opičáka.
A když přijde spánek libý,
zdá se jim o malém Bibi,
kterého paličatý král
do válek, míru s sebou bral,
s ním jedl, spal a panoval
a jak se jednou panu králi,
do hradu za to nabourali,
že mu nechtěl dáti vale,
atakdále, atakdále...