Po sedmi letech, tučných kravách,
nastalo sedm hubených.
Šediny kvetou na starých hlavách,
mozoly v dlaních udřených.
Jen malý Bibi měl se k světu,
neb potrpěl si na dietu
jako Pompampilie král.
Nekouřil, nepil, dobře spal
a proti opičímu zvyku
pěstoval vysokou politiku.
Po práci opičáček malý
cele se věnoval svému králi
a bavil ho svými pohyby.
– „Podívejte se na Bibi,“
říkával král – „toť příklad druha.
Ale mí poddaní pijí jak duha!
A jak si stále vede skromně,
nepije, nekouří, – všecko po mně
ta opička Bibi udělá,
je střízlivá, pilná, veselá.
Až se Pánu mne povolat zlíbí,
bude tu Bibi – můj malý Bibi.“