Bohadle! co tomuto se děje?
Takliž Demokrit i v Tartaře?
An co hledím jemu do tváře
Veždy se jen směje, směje, směje;
Arci chladný smích ten hrůzu věje,
Takže nevím, zdali lékaře
Potřebuje čili hudbaře,
Veselostí plesati snad chtěje;
„Němec jménem, Slovák rodem, Maďar
Serdcem, Gemerčan Thais, kněžský syn
Jest ten Slávů posměvač a smradař;
Řehtá se tu ve bdění i spání,
Neb, co mister úšklebků a špin,
Odsouzen jest k věčitému smání.“