Žeby toto tělo z obyčejných
Živlů bylo, není k úvěru,
Ono při bedlivém výběru
Musí z částek tkáno býti tejných;
Asnad z rosy, libovětrů chvějných,
Sněhu, červánků, mhly, etheru,
Záře, oblaků a páperu,
A hmot jiných útlých, čarodějných:
Mnohé Vesny slily v jeden slevek
Vůni květů svojích k budově
Těla této najkrásnější z děvek;
Proto jdeli, neslyšeti kroku,
Mluvíli, jen dech je ve slově,
Děláli co, sotvy zřejmo oku.