Skip to content
1793–1852

87. Pouhý nehřích, bratře, ještě k cnosti

Jan Kollár

Pouhý nehřích, bratře, ještě k cnosti Chrámu nenáleží skvoucímu, On jen peklu ujde žhoucímu, Ale v nebi nemá oučastnosti;

Tu cnost má i kámen, z lenivosti Též zle nečinívá bližnímu, Máli ale proto k božímu Blížiti se trůnu práva dosti?

Člověk loupí, jestli nerozdává, Nemluvíli pravdu, zlořečí, Zločincem se nečiněním stává; On jen tolik platí, kolik dělá:

Když se tedy hnilost člověčí Cnosti bojí, proč je k hříchům smělá?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.