Všecko, co jen koli nahromadil
Zlého na náš národ svobodný,
Buď čas, aneb osud nehodný,
Buďže soused, neb syn, jenž ho zradil;
Tatar, Maďar a ten, který zhladil
Půl sám z něho Němec podvodný;
Všecko toto Milek lahodný.
V této jedné hojně vynahradil:
A že není vzorem, na kterýby
I řeč cizá měla patřiti,
Nejsou Její, ale naše chyby;
Totiž tato, že Slav skoupozvuký
Nezná, jako jiní, troubiti
S každou věcí lermo hned a hluky.