Vrchy planí, moře pije do dna
Čas, a všecko změní posléze,
Slunce hasý, hvězdy za meze
Světa kryje, kde směs neurodná;
Po sta bludech předce vnesla svodná
Lodí do Itaky vítěze;
Spadly Prometeu řetěze,
V něž ho krádež ukovala škodná:
Snad čas i mé strasti léky chystá,
Snad se i mně ještě zlatolistá
Palma časem někdy zotaví;
Aspoň jazyk lkáti unaví,
Srdce nikdý, nebo láska čistá
Nezná času ani nezná místa.