Není ovšem, jako mnohé Švábky,
Slavně učená má milenka,
Aby, lépe než svá přadenka,
Znala běhy hvězd a v moři kapky;
Než to ani nechci, aby žlábky
Všech věd vyčerpala panenka,
Jak tam Schlötzerova mudřenka,
Nerád vidím já ty školské babky:
A však není ani jak ty panny,
Mezi nimiž snad a bez snadu
Duch a okus ředší bílé vrány;
Zná se do knih, než i do kuchyně,
Hlídá hudbu, než i zahradu,
A jest obraz pravé vzdělankyně.