Labe, Visla, Volha ani Neva,
Ni vln tolik má břeh Dunaje;
Všechněch sedm kopců Tokaje
Hroznů více nepřináší réva;
V Krkonošech zelin ani dřeva,
V Tatrách zrn víc zlatých nezraje,
Co mé oko, ztrátu pykaje,
Každý večer slzý navylévá.
Není stezky, sluje, háje, skály,
Není trávy v celém okolí,
Jenžby rosy mé již nepoznaly;
Každý járek, ptáče, větev stinná,
Naučené mým již hlaholí
Nářkem slova: láska, osud, Mína.