Když sme vyšli– ještě přede branou
Vidím klečet starce slepého,
Vlasů bílých, roucha černého,
Potokem mu selzy k nohám kanou;
Bil se v persy, kořil s opykanou
Vinou skutku svého bludného,
Žel mi bylo jeho tklivého
Losu, i jdu k němu na zeptanou:
„Padam do nog, ja sem Polak Gliński“
Glinský? – hotujte se k odjezdu,
Dnes se končí byt váš nehostinský;
I hned sem ho k dceře jeho vzala
Odtudto, a vedla na hvězdu,
Která co voz pro nás tu už stála.