Skip to content
1793–1852

612. Odpusť, že tak nedokonále sem

Jan Kollár

Odpusť, že tak nedokonále sem Muky tyto vpletla ve Znělky, A jen zlomky, částky, necelky, Tobě psala, i to s velkým děsem:

Neráda dlím v pekle, s bídou, s Běsem, Tuby musely být Spanělky, Jenž, jak bojů s býky přátelky, Dívají se na bolesti s plesem:

Můj duch posud často omdlévával, Ale anjel ambrou v kalichu Pokaždé mu posilnění dával; Vstoupila sem do pekla jen k cíli

Tomu, aby naši bez hříchu, Cuzinci pak bez výmluvy byli.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
612. Odpusť, že tak nedokonále sem · Jan Kollár · Poetry Cove