Pod tou horou noví, přemizerní
Pohledové! totiž, v růžovém,
Ale ostnitém a šípkovém
Kři, se holé tělo stoje černí;
Důkazové byli hodnověrní,
Že to básníř jest tu domovem,
Jak se máte v bydle takovém?
Dím já, a on: jako nahý v terní!
Euphem slul, a byl ten zpropadenec
Řeckým veršotepcem neznaným,
O němž to psal Šarlatorozenec:
Že, když císař Roman syna svého
Ženil, posměch vtipem neslaným
Z obličeje strojil slavenského.