Byvše potom z domů oněch venku
Šli sme po poušti a pasece,
A ai hora z písku při řece
Vysoká i dlouhá nad myšlénku;
Hýl ji jeden celou po kaménku
Odnáší až pět míl dalece,
Totě pták, můj vůdce odvece,
Z Vídně, co jest soudil českou Lenku:
Má pak tento, ve trestanců zboru,
Tupič řeči naší zůstati,
Pokud celou nepřenese horu;
Kteráž práce celé billiony
Roků jemu může tervati,
Proto smutné chrochtá kakofony.