Čekáš, proč ti los až po tu chvíli,
Toho Maďarského vojáka
Který Hlubockého Slováka
Zavraždil, mé péro neudílí?
Slyš! dvě děla rozstavil as míli
Vtip zde pekelného mudráka,
Z nichž se tělo toho sprostáka
Ustavičně semotamo střílí:
Maďarských pak pluky knihočmýrů,
S buzigány v ruce tlustými,
Konají tu službu Kanonírů;
Oni obě děla, místo svíce,
Podpalují spisy svojími,
Strašně při tom teremtettujíce.