Před tou vyhní Ďas, ten podkasalec,
S rasem do země sloup vkopali,
Potom sedem Rusů nutkali
Knutem, běhat vůkol něho cvalec;
Při čemž, hrůza! střeva o ten válec
Jako šnůrky se jim snovali,
Sluli neštastní ti šibali:
Putša, Leško, Jelovic a Talec;
Potom Torčín, Horasjer a kníže
Svjatopolk: já ač jen bezděčně
Ptám se, proč pak nesou tyto kříže?
„Svaté muže Borisa a Gljeba
Krutě ztrýznili jsou, zpátečně
Klín tu klínem vybíjeti třeba.“