I víc z onné roty tuto tápá,
Která tebe spolu s tvojími,
Deset let už pikli zlostnými
Pro národ a řeč tvou tře i šlapá;
Každý z nich zde obě líce drápá
Sobě sám si nehty ostrými,
A krev šrámů pysky vlastními
Líže, jako šelma harpidlapá:
Co ti koli na cti, jmění, zdraví
Odebrala tato holota,
S bolestí to strašnou tuto dáví;
Jména však té zběři loupežnické
Nechať raděj hustá mrákota
Kryje této noci Erebické.