V pravo opět lešení se dvíhá,
Opona je černá zaclání,
Za kterou se slyší praskání,
Nímžto mreskač sám své télo švihá;
Diváků se množství k němu sbíhá
A křik strojí, smích i rouhání,
Řkoucí: ten zde činí pokání
Za zločinstva nelidská a plihá:
Slavy pro řeč, v Slavské někdy zemi,
Ač on sám byl Slavem rozeným,
Dvanácti dal tepat palicemi;
Strach mne mrazem projal studeným,
Jménem jeho nechci špinit péra,
Kdo chce, můž je čísti u Schwartnera.