V levo blučí vysoká jak věže
Z papírů a knižek hranice,
Tři ji hadovlasé vzteklice
Podpalují, Lucifer sám střeže;
Na ní kýsi stonek křikem leže
Pelní všecky pekla ulice,
Neb jej tuto dračic vidlice
Bodou, tam zas vlastní postel řeže:
Plač mně samé při tom oči zkalil,
A jsuc, kdo to? znáti dychtiva,
A proč hněv ten boží na se svalil?
Slyším: „Ach! já ten sem, co se chválil,
Že knih českých někdy za živa
Šedesáte tisíc v ohni spálil.“