Kostlivec se kouty hledající
Z počátku hned byl k nám přimotal,
Nemluvil nic, aniž lalotal,
Kůže, masa, co smert, nemající;
Všudy kam já na něj nedbající
Šla sem, zticha za mnou klepotal,
Za nim pak se Posměch řehotal,
Až se k němu s rozžatou dám svící:
Kdo si, řeknu, bázlivče?– tu tmomil
Ten jak bočan třepal retoma,
Tak že všecky zuby v nich si zlomil;
A v tom křičel Posměch: tento švandra
Vyhnízdil to lživé diploma
Od Velkého Slavům Alexandra.