V bok mne verchu jednoho tu zvala
Bahnitá a úzká cestička
Do jeskyně, jako Vielička
Křivé, tmavé jako Běžiskala;
Mrákotu však její pronikala
Dymokourná v prostřed smolnička,
Tak že vinník, sloup i metlička
Jasně se mi v očích ukázala:
Přislav to jest, úskok ten a zrádce,
Jejžto proti otci Niklotu,
Štval, i proti vlasti, Dánů vládce;
Proto jej i s Waldemarem Čerti
Tak zde trápějí, že životu
Půl, a půl zas náležejí smerti.