Lásko! lásko! O ty sladký klame,
O ty číše slasti nejvyšší,
Kde se duše s duší pomíší,
V citu jednom zem i nebe máme!
O kýž vnad tvých rychle užiť známe
Skryti světu v houšti nejtišší,
Dřív než vicher zhoubný přispíší,
Který, jak mně, loď i veslo zláme:
Kde si, kde si sestro bohů věčných,
Hosti srdci mému nevěrný,
Dítě kvítků, dárce bolů vděčných!
Já sem darmo k portu tvému spěchal,
Anť mi zkvetlou orkán severný
Růži vyrval, trny ostré nechal.