Aspoň dvou, třech z nich ti předce zjevím,
Poslední – tu chyba ve jméně –
Wichin, Wichnik, Wiching zmateně
Psal je Ďábel, ramenem snad levým;
Ani či Slav byl či Němec nevím,
To však stojí o něm zkráceně,
Proti Methodovi šáleně
Že se vztekal sardcem dlouhohněvým:
Když řeč slavskou tento po biskupství
V chrámích ustanovil Nitranském,
Ten mu činil překážku a troupství;
Latinskou řeč vtíral, naší bera,
Ve světě květ i čest křesťanském,
Proto vyšel odtudto jen včera.