Chachacha, o jemine! dím k zemi
Hledíc, samých nosů hromadu
Spatřivši, a Ďáblů armádu
Měrajících tu je měřicemi;
A pak v kádi putnami je třemi
Nosících co hrozny, od smradu
Aby tuto se a neřádu
Vykvasili: co to, povězte mi?
Milota dí: „To jsou nosálkové,
Co se k Slávě pyšně chovali,
Sobělibci, Němci, sadílkové!“
Čtyry z nosů těch sme poznali:
Hacquetu co patřil, Meinertovi,
Bisingerovi a Ludenovi.