Pane: bližšíť košile než kabát!
Tak má usta nyní mluvili
Chlubcovi, jenž nosil košili
Na kabátě a byl z počtu hrabat;
Přišli Ďasi, tu on křičet a bát!
Vyzlékše jej v ruskou vložili
Vřelou koupel, věchtem čistili,
Pak šli lůžko v led a sněh mu dlabat:
Demidov to, jeden z ruských pánků
Byl, co přes rok chudým v Paříži
Osemdesát tisíc rozdal franků;
Svojím chudým bral a cuzým dával,
O by dřív byl vlastní ve chyži,
V sousedově potom, vymetával!