Skip to content
1793–1852

518. Ku veliké peci, v které plamen

Jan Kollár

Ku veliké peci, v které plamen Plápolá, teď krok můj dokvapí, Jako v rudní hutě roztápí Veliký se v ní a tverdý kámen;

Rozpustiv se pak co zlatý pramen Teče a se potom přechlapí V muže, jehož více netrápí Očistec, kam na čas jen byl zmámen:

Petrovičem aneb Černým Ďurkem Jmenován byl někdy serbinský Junák ten a vítěz nade Turkem; Ale že měl surovosti kousek,

Tu se nevzdělanec herdinský Přepuzoval ze škvarků a trusek.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.