Ani oudol Tater těchto tichá
Kolem hradbou chlumů zvěnčená,
Chlumů, jejichž hlava zelená
V oblaku se a hvězd cesty míchá;
Ani Píson, jehož v Eufrat spíchá
Voda z zlatých zřídel prýštěná,
Ani šťáva v léčné vařená
Dílně, kde sám Vulkán oheň dmýchá;
Nic mne před mou nemůž skrýti strastí,
Nic mým nedá prsým ochlady,
Není v světě pro mé rány mastí;
Co jsou Tempe, vzav jim Nymfek zjevy,
Bez pastýřek co jsou Arkady?
Co jsou ráje, v kterých není Evy? –