Nyní role široká a sejná
Stře se, meze řekou obrubíc,
Po ní létá oblak holubic,
Jichž se bělost leskne čarodějná;
Sednou, a zas křídla zdvihnou chvějná
Ratolístky nesouc u hubic,
Pak svým blaženstvím se pochlubíc
Ve verkání oddají se smějná:
Nikdo neznal, kdo to, pak dí matka:
Toť jsou duše českých vyhnanců,
Ženy, muži, starci, nemluvňátka;
Smích těch třidcet i šest tisíc rodin
Týká jestřabích se schovanců,
Co je tiskli ze hnízd v mále hodin.