Při radosti té a při rozprávce
Přišly pahorek sme na jiný,
Vesnička i salaš hostinný
Stály tu, a sluly Sluhoslavce;
Podivín Čech najvyšší jest správce,
Uředníci Hněvsa nevinný,
Milutin Serb, ten co jediný
Na Kosovu ušel rukoum dravce:
Goluban pak, co byl Lazarovým,
Črenko čeledínem Zríního,
Jiří z Uher v Rusku Borisovým;
Strojíť se tu žinčice a urda,
Proti níž ta v Tatrách z ovčího
Stáda není nic, než haraburda.