Kam ste zmizli ušlechtilí snové,
Sladké klamy, zdání přeblahá?
Které kruté ruky odvaha
Vzkřísila mne k této hrůze dnové;
„Pryč, pryč odtud!“ – heslo shůry slove,
Osud lásku v boji přemáhá,
Nade branou ráje napřáhá
Meč svůj Cherub – s Bohem houště, křové!
Tajte břehy, louky, stezky, kříčky,
Tajte světu, jež sme soukromě
Vedli u vás vzdechy, mluvy, hříčky;
Přijdeli však hoch sem v štěstí zrazen,
Nech čte nápis tento na stromě:
„Já sem z ráje musel, viny prázen.“