Skip to content
1793–1852

467. Ale jest tu v blízku ještě, co víc

Jan Kollár

Ale jest tu v blízku ještě, co víc Obdivoval duch můj zbožnělý, Když sme tmavostěnné uzřely Starověkých domy Nestorovic;

Serbská Sára s Rovinem si hovíc, Nikodým Čech, Hanák Veselý, Grabovský Rus, s houfem bydlely Šedivých tu manželů a vdovic:

Polom z Čachtic jest v tom radování Eva Znachorová, Slovenka, Co dle slepic řídila své spání; A dnes právě z Mozkvy přirazily

Manžel starec sem a starenka, Co sto třidcet roků spolu žily.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.