Na rtech těchto, srdce tvého prahu,
V oči tyto, květy duše tvé,
Skládám sliby věčné lásky své,
Míno! Míno! mějž je za přísahu;
„Svět je času poddán, všeho vrahu,
Nás čas tam, kde času není, zve,
I já sem tvá, věř mi, tam i zde,
Slyš to, nebe a hvězd krásný tahu!“
„K vám se na oblaku tomto vznáším,
Osud sem a sám vás lituji:
Pokoj slibům, než boj svazkům vašim!
Nelze jináč, tě tam, tě tam zplaším,
Až vás, kdy a kde to zmlčuji,
Jednou asnad sloučím k spolkům blažším.“