Skip to content
1793–1852

43. Cestu konám, měst a sylnic hluky

Jan Kollár

Cestu konám, měst a sylnic hluky Lásku dusým, Muzu zaháním, Smíchem ve dne v nocy zehráním (O žluč skoupá!) krotím srdce muky;

Sám býť nesmím, cyty ona, zvuky Tato vnuká, co se odstraním, Lesy panny mněje, makáním Mínu hledám a jsou jedle, buky.

Tak je všecko ve mně v odporu: Skrývám se sám, hledám i sám sebe, Led jsou líce, tuk žil oheň střebe; V duši hřímá, čelo klidem jasním,

Jiní na schvál, já jen na vzdoru, Jiní v chyžkách a já cestou básním.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.