Před tím krovem mramorová socha
Stojí celá v římském oděvu,
Ale dosti bylo na jevu,
Že to slavská tvář, jen skrytá trocha;
Co to medle za muže či hocha
Jest? já myslím v tichém úsměvu,
A že bez slasti a bez zpěvu
Byl, já sem jej měla za lenocha:
I bylť, ovšem to pro národ vlastní,
Ač se slavským jménem nazíval,
A trůn dali losové mu štastní;
Neb se nápis očím zpytatelky
Tento na podstavci odkrýval:
Upravda neb Justinian Velký.