Matka má a cesty tovaryška
Teď mi laskavou svou pravicí
Ukázala obraz visící
V této síni, pod nimž byla knížka;
Zanášel se cele na Františka
Tváří, korunou i berlicí,
Ač jej, krásu barev hájící,
Kryla tenká závojová mřížka:
Titul knihy mne v tom zdání sílil,
Slovník Stulliho to slavského,
Na nějž mocnář ten svou štědrost vylil;
V tom zpěv: „Bože zachovej nám krále
Františka co otce dobrého!“
Zpíván tu byl k jeho cti a chvále.