Při pohledě, jehož vážnou zpouru
Milost líbě krotí pochlebná,
Tvář ji proměňuje velebná,
Jakby dnes jen sletla s nebes kůrů;
Při postavě pyšně pnící vzhůru,
Oudů blesk a hnutí ohebná
Vstavu krásou všechněch hudebná
Unaviti ousta Trubadůrů.
V ten čas, kdybys klekna úcty platil
Skroušnou cnostem jejím poklonou,
Umorby tě v náruč její sklátil;
Zde, by různých poloučily stránek,
Lada v jednom těle s Madonou,
Svorný sobě udělaly stánek.